Když se řekne Norsko, nejspíš se mi nejprve vybaví hory a fjordy, ale místo toho mi v hlavě zazní nová vlna 80. let od skupiny A-ha a její píseň Take on Me. Kromě předchozího je tato země známá také jako světový lídr na scéně elektromobilů. Norsko si stanovilo lhůtu pro úplné ukončení prodeje nových vozidel se spalovacími motory. Když výrobci automobilů přivedou na světlo světa nové elektromobily, Norsko je místem, kde se prodávají jako první. Již dnes tvoří přibližně 80 % nových automobilů zakoupených v Norském království elektromobily. Pokud chcete vědět, jaké vozy budou zítra jezdit po našich ulicích a jak vypadá infrastruktura pro nabíjení elektromobilů, musíte se jet podívat do Norska.
Norsko vs. ostatní
Norsko je dobrým příkladem toho, jak země přispívá k zelené revoluci, a to náležitě i v oblasti e-mobility. Kromě všech ostatních výhod, které nabízí majitelům elektromobilů, je jedním z nejvýznamnějších opatření 25% osvobození od DPH z prodejní ceny elektromobilů. V Evropě je stále poměrně hodně zemí, které o houfech elektromobilů, jež budou brzy jezdit po jejich ulicích, teprve uvažují, a tak to, co se stalo v Norsku, je dobrým příkladem pro nás všechny. Pokud však jde o země v rámci EU, je třeba vyzdvihnout Nizozemsko, které je jistě jedním z největších etalonů a průkopníků v oblasti e-Mobility a jejího neustálého růstu. Jen připomínám, že když různé země budují nebo modernizují nabíjecí infrastrukturu, nesmí zapomínat na menší sídla. Na ty se obvykle zapomíná, a tím se oddaluje možnost rozmachu elektromobilů. Věřte nebo ne, ale tento boom se blíží. Stačí se podívat na vizi jednoho z největších výrobců automobilů na světě (VW) a budoucnost je zcela jasná.
Ale zpět k polární utopii a zemi elektromobilů. Do Norska jsem zamířil kvůli dlouhým korunovým omezením a vůbec ne proto, abych si prohlédl pouze tamní špičkovou nabíjecí infrastrukturu. Bylo třeba vypadnout z každodenní rutiny, provětrat hlavu a užít si krásy přírody. Co může být pro takový projekt lepší místo než Norsko? Možná si říkáte, že centrum trollů je také velmi drahé, a tak jste mohli své touhy uspokojit někde v teplejším a mnohonásobně levnějším místě. Byl jsem však překvapen: když jsem začal počítat, zjistil jsem, že my (Estonsko) nejsme s cenami až tak daleko za Norskem – ještě chvíli a jsme probuzení na stejné cenové úrovni (škoda jen, že Estonsko nedosahuje i životní úrovně). Takže do Norska si můžete svobodně jet uspořádat svůj vnitřní svět a nemusíte jíst jen instantní nudle.
Řady stánků a motoristický sport
Norsko skeptikům dokázalo, že v chladném, hornatém a izolovaném světě lze s BEV jezdit naprosto v pohodě. Jistě, infrastruktura nabíječek zde hraje velmi důležitou roli. V Norsku jsou slušné elektrické stanice zhruba každých 45 km a podle mých zkušeností jsou vždy vybaveny nabíječkami stejnosměrného proudu o výkonu 150+ kW, nikoliv středními nebo pomalými nabíječkami střídavého proudu. Střídavé nabíječky jsou samozřejmě také všude. Pro mě, který cestoval na dlouhé vzdálenosti a chtěl to zvládnout v rychlém tempu, bylo rychlé DC nabíjení nezbytnou samozřejmostí. Mezitím jsem při počítání zásuvek na některých náhodných nabíjecích stanicích skončil na 32. Bylo vidět, že řada stojanů se táhne dál, než mé obrýlené oko jasně vidí. To není špatné! Nechápu, proč se podniky bojí instalovat více nabíječek. Když je nainstalujete, přijdou! Jinými slovy, dejte uživatelům elektromobilů šanci a oni si nabíječku najdou a začnou ji používat. Trend už je rozhodně posunutý tím směrem, že na našich silnicích bude přibývat stále více elektromobilů.
Norsko má samozřejmě ještě jednu zvláštnost, na kterou bychom neměli zapomínat – je zde ropa, a to hodně, je to jeden z největších zdrojů norského bohatství. Před objevením černého zlata bylo Norsko jednou z nejchudších zemí Evropy a jeho obyvatelé sotva vystačili s penězi. Tehdejší mentalita – spoření – se v jistém smyslu zachovala dodnes. Přestože má země velká naleziště ropy, veškerá elektřina v Norsku dnes pochází ze 100% obnovitelných zdrojů: vody, slunce a větru. To znamená, že celá nabíjecí infrastruktura pro elektromobily získává energii ze zelené energie. Samozřejmě, že zarytým petrolheadům mohou všechny tyto řeči o záchraně planety připadat otravné, protože to znamená ztrátu jedné důležité věci – totiž hluku, který vychází z výfukového potrubí. I když má tichá jízda bez vibrací své výhody, přesto s nimi částečně souhlasím. Někdy je opravdu příjemné slyšet zvuk osmiválce a zároveň zrychlovat. V Norsku naštěstí vzali v úvahu i tuto skutečnost a divokost elektromobilů přiblížili lidem: v motoristickém sportu vznikla třída, která je určena pouze pro elektromobily. Sport a zejména rychlý sport lidi vždycky spojuje! Vzhledem ke zrychlení elektromobilů bude jízda na slalomové trati s elektromobilem jistě úžasná.
Nová generace chytrých elektromobilů
Pokud jde o elektromobily, Norsko je v jedné věci stále napřed, a to v něčem, co danou scénu nesmírně obohatí. A sice, že se tam prodávají a používají všechny druhy elektromobilů, včetně vozů čínského původu. Od zdi ke zdi jsou zde k vidění různé modely, které lze potkat na silnicích, ačkoli jedna značka je stále výraznější než ostatní, bez ohledu na lokalitu. Tesla je v zemi trolů pánem vesmíru a opravdu je můžete vidět všude a kdykoli, a pokud jsem si na některých místech udělal pár výpočtů, troufám si tvrdit, že minimálně polovinu elektromobilů na tamním trhu vyrábí Tesla. S jedním Nio jsem se také trochu setkal a musím říct, že to ve mně také zanechalo velmi dobrý dojem.
Když jsem porovnával Nio ES7 s Teslou Model Y stejné velikosti a třídy, měl jsem pocit, že bych si vybral Nio. Kvalita zpracování a interiér už byly o třídu lepší než produkt, který startoval na americkém kontinentu. Zatímco sám jsem téměř úplně proti mhouření očí, přesto jsem se přiklonil k Niu. Nio se také velmi agresivně pustilo do evropského trhu, mají dokonce tým v e-formuláři. Cílem je testovat a propagovat. Mimochodem, Nio také vyvinulo způsob, jak nabít elektromobil za pár minut! To je reakce na ty, kteří mi neustále říkají, jak super rychle tankují svá auta u čerpacích stanic. Jako laici nevědí, že například já téměř nikdy nechodím samostatně tankovat – auto nabíjím, když se věnuji nějaké jiné důležité činnosti, například když jsem doma v horizontální poloze. Metoda Nio však spočívá ve výměně akumulátorů jejích vozů – přijedete ke stanici a místo nabíjení se celý akumulátor vozu vymění za plně nabitý a jízda může po několika minutách pokračovat. Dalo by se říci, že se jedná o evoluci Superchargerů společnosti Tesla.
Stává se to i těm nejlepším z nás
Ačkoli se zdá, že jízda na elektrický pohon je v Norsku bezstarostná, přesto je třeba trochu plánovat, zejména pokud řídíte starší navigaci Tesla, která neumožňuje přidávat více bodů cesty. V horách je méně nabíječek, což může vést k situacím, kdy je nabíječka mimo provoz nebo je na ní špatné značení.
Navzdory drsnému počasí se i uprostřed léta vyplatí čas od času vyrazit na výlet do Norska a rozhodně se můžete vydat s elektromobilem. Během své 3 500 km dlouhé cesty jsem zcela opustil ruch města a dovolil si být malý a bezvýznamný uprostřed přírody. Jezdil jsem na elektřinu, ale ani jednou jsem neměl pocit, že bych kvůli „speciálním“ vlastnostem svého vozu o něco přicházel. Naopak – mohl jsem se kochat panenskou přírodou i v době, kdy se auto nabíjelo, a protože vlastním o něco starší Teslu, náklady na nabíjení mého auta během celé cesty – věřte nebo ne – činily 0 eur.
